Počítače a internet způsobily revoluci společnosti. Služby, nákupy i úřední záležitosti se vyřizují proklikáním patřičných kolonek doma u stolu. Komunikace nikdy nebyla jednodušší. Informace nikdy nebyly dostupnější. Mít přehled o dění kdekoliv na světě a o komkoliv na světě není velký problém. Nebo je?
Psát články a příspěvky na internet a na sociální sítě může dnes opravdu každý. Nadpisy jsou uměle upravovány do šokujících výkřiků. Hranice mezi poctivou žurnalistikou a zmanipulovanou zakázkou je tak tenká, že jí oko běžného čtenáře nedokáže ani postřehnout. Jsou všechny články a příspěvky opravdu pravdivé? Ověřuje pisatel důvěryhodnost svých zdrojů nebo se jen nechá unášet vlastními emocemi? Není článek zkreslený zakázkou majitele stránek? Není to jen marketingová strategie?
Je tedy třeba se obávat počítačů a internetu? Rozhodně ne. Internet je výborný pomocník a je důležité vědět, na co si dát pozor.
Fake news
Fake news jsou úmyslně lživé zprávy, které mají zmást, probudit silné emoce, vyvolat strach, paniku nebo jen negativní postoj ke konkurentovi nebo jinému nežádoucímu cíli. Typicky hovoří o citlivých tématech jako je migrace, bezpečnost občanů, šokující výsledky studií, zázračná uzdravení, pobuřující odhalení. Takové zprávy jsou často plné polopravd.
Jak tedy odhalit Fake news?
! Poloviční práce. Dané téma bývá zpracované jednostranně a sleduje jen zájem autora nebo investora.
! Chybí podpis autora. Nebo je pod textem drobným písmem napsáno: inzerce či komerční sdělení
! Nadpis není vše. Někdy po přečtení článku přichází zjištění, že nadpis vůbec nesouhlasí se zněním textu. Obezřetnost, kritické myšlení a někdy obyčejný selský rozum snadno odhalí nesrovnalosti i pisatelův zájem. Číst jen nadpisy je velmi zavádějící.
! Chybí zdroje. Pokud autor neuvádí své zdroje, důvěryhodnost sdělení je jen poloviční a je třeba hledat další údaje jinde.
! Komu patří webová stránka, noviny nebo časopis? Aneb ,,Koho chleba jíš, toho píseň zpívej“.